|
| |
|
|
Každodennost v raném novověku z pohledu Zuzany Černínové
Benešová, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chládek, Oldřich (oponent)
Ve své diplomové práci se budu zabývat životem Zuzany Černínové, české šlechtičny, manželky Jana Černína z Chudenic a matky Humprechta Jana Černína. Mým cílem bude přiblížit každodennost v raném novověku, konkrétně potom v období Bílé hory, a to prostřednictvím Zuzany Černínové a její četné korespondence se svým synem, jež se ve velké míře zachovala a byla vydána Františkem Dvorským a Zdeňkem Kalistou. Z četné korespondence jsem vyčlenila hlavní témata, která se stala základem mé práce. Diplomovou práci rozděluji na dvě části. V první části se budu zabývat vymezením pojmu "každodennost", a dále zde budu interpretovat všechny důležité životní události jako je narození, svatba, smrt a pohřeb, kde se úzce zaměřím na Zuzanu Černínovou a její rodinu. Ve vztahu k těmto životním událostem zařadím také vdovské věno a právní náležitosti s tím spojené nebo vliv nemocí na soudobou společnost. Ve druhé části svého bádání přenesu pozornost na Zuzanu Černínovou jako takovou, zde budu analyzovat její postavení šlechtičny, které se měnilo před a po smrti manžela, práva, jež nabyla po smrti manžela, a její situaci. Rovněž zahrnu rozdílné postavení šlechtičny - vdovy, pokud za sebou má syna, jenž může převzít správu nad panstvím. Neopomenu přiblížit mimo jejího sociálního postavení a postavení její rodiny i...
|
|
|
Kateřina Hradecká z Montfortu (1556-1631)
ŘÍHOVÁ, Jana
Předkládaná diplomová práce se věnuje životnímu příběhu Kateřiny Hradecké z Montfortu, urozené cizinky, která se provdala za Adama II. z Hradce. Autorka se pomocí starší i novější literatury, písemných, hmotných a ikonografických pramenů pokusila na základě historickoantropologických přístupů zkoumat proměnu vnitřního světa šlechtičny. Ženu nejprve představuje v roli dvorní dámy působící v hofštátě arcikněžny Marie Bavorské na dvoře ve Štýrském Hradci. Zabývá se také jejím sňatkem s Adamem II. z Hradce, který sleduje v politickém a náboženském kontextu doby, jelikož souvisel s vazbami pánů z Hradce k habsburskému dvoru. Dále věnuje pozornost šlechtičně v roli manželky, matky, důvěrnice jezuitů, vdovy a přísné katoličky, která zásadním způsobem ovlivnila svými náboženskými postoji společenský a náboženský život v Jindřichově Hradci a jeho okolí. Neopomíjí projevy hmotné kultury spjaté s činností Kateřiny Hradecké z Montfortu a její vliv na církevní a světskou architekturu v Jindřichově Hradci.
|
|
|
Výchova a vzdělávání šlechtičen v českých zemích 18. - 19. století
Broulímová, Olga ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
(česky): Předkládaná bakalářská práce si vytkla za cíl nastínit průběh a podobu výchovného a vzdělávacího procesu dívek ve šlechtickém prostředí v českých zemích, konkrétně v období 18. - 19. století. Za použití literatury, pramenů a absolventských prací popisuje výchovu a vzdělávání urozených dívek od jejich narození až po završení vzdělávacího procesu v klášterní škole nebo absolvování vzdělávací cesty po Evropě, respektive až do uzavření sňatku a založení vlastní rodiny. Kromě požadavků na výchovu a vzdělávání šlechtických dětí, včetně specifické skladby vyučovacích předmětů, je věnována pozornost také osobám, jež výchovu a výuku zajišťovaly - tedy chůvám, vychovatelkám a učitelům. Práce se zabývá také osvícenstvím a pedagogickými názory soudobých myslitelů od Johna Locka až po Johanna Friedricha Herbarta. Na příkladu výchovných instrukcí a úvah z per urozených dam je demonstrován fenomén osvícené "nové matky". Zmíněny jsou též instituce poskytující podporu a vzdělání neprovdaným šlechtičnám či dívkám ze zchudlých rodů, jakými byly ústavy šlechtičen a nadace.
|
|
|
Marie Magdaléna Trčková z Lípy
Mikysková, Jitka ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Marie Magdaléna Trčková z Lípy Předkládaná práce se zabývá osobností české šlechtičny 1. poloviny 17. století Marie Magdalény Trčkové z Lípy (1569 - 1633). Na základě dostupných pramenů a literatury se tato práce snaží o rekonstrukci životních osudů této významné aristokratky. Dochovaných pramenů se zachovalo bohužel velmi málo, trčkovský archív jako takový neexistuje. Předkládaná práce tedy vychází z nejrůznějších edic pramenů a zejména z prací Josefa Pekaře a Josefa Janáčka. Marie Magdaléna, narozená v rodině Lobkoviců, se později provdala za Jana Rudolfa Trčku z Lípy. Oba manželé byli ekonomicky velmi aktivní a obratní hospodáři. V předbělohorském období se o politiku příliš nezajímali a po pražské defenestraci se snažili o neutrální a opatrnický postoj. Práce se zabývá v jednotlivých kapitolách rodinným životem, dětmi, přáteli, hospodářskou aktivitou a politickými postoji Marie Magdalény Trčkové a to v kontextu doby konce 16. století a prvních desetiletí 17. století. Jednotlivé etapy jejího života jsou řazeny chronologicky, od mládí, sňatku, rodinného života, jejích postojů jak před Bílou horou, tak zejména v pobělohorském období, kdy se nákupem konfiskátů Trčkové nesmírně obohatili. Na závěr se práce zabývá i povahou jejích styků s Albrechtem z Valdštejna, se kterým jsou Trčkové v tomto období tradičně...
|
host ::
RSS.